V Tower

Praha, Česká Republika, 2011

Základní strategie při návrhu budovy vedla k minimalizaci objemu a odhmotnění stavby. Hmota objektu byla rozdělena do dvojice věží. Obě věže jsou do dvou třetin výšky spojené krčkem. Od této výškové hladiny (výšky sousedních hotelů a nižšího kvádru budovy Empirie IV) věže pokračují samostatně, přičemž každá má svou samostatnou vertikální osu, kompozici a identitu. Věže se od sebe oddalují a vzájemně přitahují. Mužský a ženský princip. Mezi věžemi vzniká napětí – dialog. Z různých úhlů pohledů se mění jejich pozice vůči sobě, jednou se střetávají, jedna mizí, druhá se vynoří, obě splynou. Budova svým plasticky abstraktním tvarem sleduje bytovou funkci. Rozdělením hmoty se vyhýbá hlubokým dispozicím a zajišťuje dostatek denního světla. Rozšiřováním hmoty směrem nahoru přibývá nejlukrativnějších ploch a zužováním dolů se minimalizuje půdorysný zábor a uvolňuje se tak místo pro stromy a pěší parter, který volně prochází pod domem. Z důvodu „odhmotnění“ budovy jsou skleněné fasády hluboce zasunuty do hloubky budovy, jsou schovány ve stínu horizontálních desek a zůstávají transparentní. Zamezilo se tak reflexi skla, která by jinak na povrchu vytvářela objem. Tímto zapuštěním se navíc získaly průběžné loggie – terasy po celém obvodu budovy, které jasně odkazují na bytovou funkci. Řazení stropních desek po výšce v kombinaci s různě se vyklánějícími a ustupujícími hmotami věží se bude jednoduše opticky měnit v závislosti na odstupu pozorovatele a bude vytvářet vždy jinak zajímavou grafiku objektu. Všech 120 bytů od malých studií až po velkoprostorové apartmány a čtyři třípatrové penthausy s vlastními zahradami a bazény na střeše jsou navrženy ve volném plynoucím prostoru. Nad přízemím je pod 3. NP podvěšen blok s fitness a bazénem pro obyvatele domu. Přízemí zabírají pouze vertikální jádra a recepce, ostatní je parková zeleň.